Návody

Expozice

Téměř ke všemu co děláte, ať už je to koníček nebo jakákoliv práce je nutné znát trochu té teorie. A u fotografování tomu není jinak. Těžko z vás bude dobrý fotograf, když nebudete chtít přepnout spínač na vašem fotoaparátu z polohy auto a termíny jako expozice a clona pro vás budou naprosto cizí. A tak se vám pokusím vysvětlit, co to ta expozice vlastně znamená.

Co je to expozice

Expozici je poměrně těžké definovat. Je to vlastně kombinace několika parametrů, pomocí kterých můžeme nastavovat zejména výslednou světlost fotografie. Abyste pochopili jak to myslím, pojďme si nejprve říct, jak taková fotografie vůbec vzniká. Představte si, že jste někde na kopci s fotoaparátem v ruce a právě se chystáte stisknut spoušť. V tu chvíli světlo prochází vaším objektivem, je zeslabeno pomocí clony a pokračuje dál k závěrce, která se otevře v okamžiku, kdy stisknete spoušť. Poté na snímač vašeho fotoaparátu dopadá po určitou dobu světlo. Tuto dobu nazýváme expozičním časem. Až tento vámi zvolený čas vyprší, závěrka se zavře a snímač podle zvolené citlivosti toto světlo zpracuje a výsledný obraz se vám ukáže na displeji vašeho fotoaparátu. Jestli moc nerozumíte tomu, co jsem tady teď napsal nevadí, stačí když si zapamatujete tu nejpodstatnější věc. A sice že fotografie vzniká tak, že na snímač dopadá světlo po určitou dobu. To vám může pomoci pochopit, proč jsou některé vaše fotografie, hlavně ty večerní rozmazané. Už několikrát jsem slyšel lidi tvrdit o svém fotoaparátu, že přes den umí sice fotit krásně ostré fotografie, ale večer z něj lezou jen samé rozmazané snímky. Každý fotoaparát, i ten nejlevnější kompakt umí vyfotit ostrý záběr za každého světla. Jde jen o to přestat v každé situaci důvěřovat automatice a naučit se fotoaparát správně nastavit.

Expozice je tedy definována tzv. trojúhelníkem expozice, který se skládá z expozičního času, clony a citlivosti. Všechny tyto 3 parametry se musíte naučit perfektně ovládat, jinak se z vás nikdy nestane dobrý fotograf.

Expoziční čas

Co je to expoziční čas jsme si už vysvětlili ale jak jeho nastavení ovlivní vaši fotografii? Ve dne, kdy je dostatek světla se expoziční časy pohybují okolo 1/200 sec. Samozřejmě záleží na zvolené cloně, citlivosti a mnoha dalších faktorech. V noci se ale tyto časy mohou prodloužit až na několik vteřin, někdy i minut. U takových časů už nemáte šanci fotoaparát udržet tak, abyste snímek měli ostrý a proto si musíte vybrat ze dvou možností. Tou první je, že použijete blesk, který vám vlastně fotografovanou scénu osvětlí a umožní tak zvolit kratší expoziční čas. Tato možnost s sebou ale nese řadu úskalí. Mějte na paměti, že dosah blesku je u běžného fotoaparátu maximálně takových 10 metrů a dál už budete mít vše černé, pokud teda pozadí nebude osvětleno jinak, např. zapadajícím sluncem. Na toto si vzpomeňte až budete někdy na koncertě a uvidíte, jak ty tisíce lidí zběsile cvakají a to samozřejmě se zapnutým bleskem. Protože automat jim vyhodnotil, že je málo světla a je tedy nutné použít blesk. Takovým lidem se můžete klidně smát, protože to co na fotografii bude osvětlené nebude kapela, ale několik hlav lidí sedících před nimi. V takových situacích tedy blesk zakažte a nastavte vyšší citlivost. Obrázek bude sice zašuměný, ale jinak to nepůjde. U fotografií krajiny je blesk prakticky k ničemu. Ano, někdy máte předměty v popředí příliš tmavé a potřebujete si je přisvětlit a tady blesk pomoci může ale je řada lepších možností jak požadovanou část zesvětlit. A tak blesk používejte jen na různých oslavách apod. Akorát mějte na paměti, že téměř každý vypadá značně nehezky (jemně řečeno) pokud je osvícený jen bleskem.

Další možností jak mít snímek ostrý i za špatného osvětlení je samozřejmě postavit fotoaparát na stativ. Jak ale poznat kdy expozici dokážete udržet v ruce a kdy ne? Obvykle platí pravidlo, že z ruky byste měli být schopni udržet čas, který je převrácenou hodnotou ohniska na které fotografujete. Například, když budete fotografovat s objektivem nastaveným na ohnisko 50mm, tak nejkratší možný čas který byste měli být schopni udržet bude 1/50 sec. To na jaké fotografujete ohnisko poznáte podle čísel na objektivu, které se u setových objektivů pohybují nejčastěji v hodnotách 18-55mm. Čím vyšší ohnisko, tím větší přiblížení. Na pár věcí si ale musíte dát pozor. Pravidlo, které jsem nyní popsal je sice dobrá pomůcka, ale rozhodně to neznamená že musí fungovat vždy a všude. Je třeba si dát pozor na správné držení fotoaparátu a také musíte brát ohled na to co fotografujete. Pokud budete například fotografovat sport nebo jakoukoliv jinou scénu, která není statická, je třeba stanovit expoziční čas podle rychlosti jakou se fotografovaný objekt pohybuje. Na následujících fotografiích můžete vidět využití různých expozičních časů.

FinePix S6500fd, 70mm, f/4.9, 1/640sec., ISO 200

Canon 1000d, Tamron 10-24@10mm, f/16, 1/40sec., ISO 200

Canon 1000d, Tamron 10-24@11mm, CPL Marumi, ND8, f22, 3min., ISO 100

Canon 1000d, Tamron 10-24@24mm, f/5.6, 14min., ISO 400

Clona

Clona je umístěna v objektivu a upravuje množství světla, které dopadá na snímač. Plně otevřena clona se vyznačuje nejnižším clonovým číslem, které má obvykle hodnotu f/2.8, samozřejmě záleží na objektivu. S rostoucím clonovým číslem se snižuje množství světla dopadajícího na snímač. Clona má ale i další, mnohem podstatnější funkci a sice že upravuje hloubku ostrosti. Ta definuje do jaké vzdálenosti bude vše ostré od místa, kam jste zaostřili. Hloubka ostrosti roste spolu s clonovým číslem. Abyste získali maximální hloubku ostrosti, musíte nastavit vyšší clonové číslo, nejčastěji f/16 – f/22. Pokud budete chtít mít ostrý jediný objekt s rozmazaným pozadím (např. u fotografií květin) zvolte menší clonové číslo. Naopak když budete fotografovat krajinu s květinou nebo kameny v popředí, které budete mít na dosah ruky a budete chtít aby bylo ostré vše, až po vzdálený horizont musíte zvolit větší clonové číslo. Kdy ale použít clonová čísla středních hodnot (f/8-f/11)? Odpověď zní: téměř ve všech ostatních případech. Objektivy totiž mají nejlepší kresbu a ostrost při středních clonových číslech. Takže když budete fotografovat scénu, kde bude vše ve stejné ostřící vzdálenosti, nastavte clonové číslo v rozmezí hodnot f/8-f/11. Příklady užití různých clonových čísel uvidíte na následujících fotografiích.

Canon 1000d, Sigma 17-70@70mm, f/5.6, 1/250sec., ISO 200

Canon 1000d, Tamron 10-24@18mm, f/8, 10sec., ISO 100

Canon 1000d, Tamron 10-24@10mm, f/16, 1/15; 0,5sec., ISO 100

Citlivost

Fotografujte vždy s tou nejmenší citlivostí jakou můžete. S citlivostí totiž narůstá šum, který se může výrazně podepsat na kvalitě vaší fotografie. Já fotografuji většinu záběrů s ISO nastaveným na hodnotu 100. Pouze, když jsem prostě a jednoduše líný vytahovat stavit použiji hodnotu 200, ve výjimečných případech 400. Vyšších hodnot využívám hlavně při fotografování noční oblohy. Jsou ale situace kdy je zvýšeni citlivosti nezbytné. Vyšší citlivost nám totiž umožní použít kratší expoziční čas. Například když fotografujete rychle se pohybující objekt a potřebujete „zmrazit“ pohyb tak se bez vyšších citlivostí neobejdete. Nebo obecně v situacích kdy není možné použit stativ (různé akce, kostely, muzea, apod.). Na následujících fotografiích uvidíte ukázku různých nastavení citlivosti ve 100% zvětšení. Všimněte si, že u denní fotografie stromů je šum i při vyšších citlivostech ještě tolerovatelný. Naproti tomu noční fotografie, kde se vykytují tmavé, souvislé plochy je zašuměná dokonce už i při ISO 100 a vyšší citlivosti jsou prakticky nepoužitelné. Vyšší citlivost se projevuje také na ostrosti. Při ISO nastaveném na hodnotě 100 jsou okraje krásně kontrastní, zatímco u ISO 1600 jsou hrany kostrbaté a tím působí rozostřeně.

Přeexpozice, podexpozice a správná expozice

Expozici každého snímku je třeba zkontrolovat na displeji vašeho fotoaparátu. Jak ale poznat, jestli je expozice správná když to ještě nemáte jak se říká v oku? Pomůže histogram. Lze ho zobrazit na displeji každé digitální zrcadlovky a lepšího kompaktu v módu prohlížení. Histogram ukazuje rozložení jasů obrazových bodů zleva od černé po bílou. Abyste pochopili jak funguje, tak si zkuste převést váš barevný obrázek do odstínů šedi a spočítejte kolik pixelů má čiště černou barvu. Pak postupujte stejně s každým odstínem až po bílou. Tyto hodnoty vynášejte do svislých sloupců a tím získáte histogram. Tohle samozřejmě nedělejte. Museli byste spočítat kolik z 10-ti milionů pixelů má shodný odstín šedi v 256 variantách. Nechte to raději na procesoru.

Canon 1000d, Tamron 10-24@11mm, CPL Marumi, ND8, f22, 3min., ISO 100

Na tomto obrázku je snímek přeexponován, což způsobilo, že se v obraze objevují vypálená místa. Termínem vypálená místa (nebo také přepaly) rozumíme části obrazu, kde se úplně ztrácí kresba a vše je jen čistě bílé. Na histogramu vidíme, že mnoho obrazových bodů je natlačeno v pravé části. To právě značí ony přepálená místa. Zároveň snímku chybí tmavší tóny a tak působí celkově přesvětleně.

Canon 1000d, Tamron 10-24@11mm, CPL Marumi, ND8, f22, 3min., ISO 100

Opakem přepalů jsou podpaly. To jsou místa opět bez kresby, které mají černou barvu. Na snímku můžete vidět, že kromě černých míst obraz také úplně postrádá světlejší tóny. To je typický příklad podexponované fotografie.

Na následujících snímcích můžete vidět příklady správných expozic a jejich histogramů. Mějte na paměti, že pokud se ve vašem snímku objevují přepálená nebo černá místa, tak to ještě nemusí nutně znamenat špatnou expozici. Někdy to totiž ani jinak nejde, například u krajin se zapadajícím sluncem a siluetami v popředí. Pokud ale nemáte slunce přímo v záběru, na fotografii by se vypálená místa vyskytovat neměly. Světlejší tóny totiž přitahují pozornost a jsou většinou tím prvním, co oko diváka uvidí. Černá místa se naopak vyskytovat mohou, ty obraz nijak nenarušují a často jsou i žádoucí.

Canon 1000d, Tamron 10-24@11mm, CPL Marumi, ND8, f22, 3min., ISO 100

Canon 1000d, Tamron 10-24@11mm, CPL Marumi, ND8, f22, 3min., ISO 100

Expoziční stupeň

Pokud zdvojnásobíte expoziční čas, snížíte clonové číslo např. z f8 na f5.6 nebo změníte citlivost z hodnoty 100 na 200 zvýšíte tím světlost o jeden expoziční stupeň (značíme EV). Pokud uděláte všechny tyto 3 kroky zároveň, vzroste světlost o 3EV. Existují základní clonová čísla, která jsou odstupňována jedním expozičním stupněm (f2.8, f5.6, f8, f11, f16 a f22). Ostatní čísla jsou mezilehlá a upravují expozici buď o 1/2 nebo 1/3 EV. Záleží na vašem nastavení fotoaparátu. To samé platí u expozičního času. Zdvojnásobením nebo zkrácením času na polovinu upravujete světlost o 1 EV. A opět můžete použít mezilehlé hodnoty měnící expozici o 1/3 nebo 1/2 EV. U citlivosti je tomu jinak. Tady většinou žádné mezilehlé hodnoty nenajdete a změnou citlivosti změníte světlost vždy o 1EV. Abyste získali představu jaký je rozdíl jednoho EV, tak vezměte do ruky svůj fotoaparát, přepněte do manuálního režimu a vyfoťte třeba to, co zrovna vidíte. Potom zkuste zvýšit clonové číslo o jednu základní hodnotu. Váš snímek ztmavne o 1EV. Následně zvyšte citlivost a snižte expoziční čas na polovinu. Všimněte si, že světlost zůstala stejná. Takto si chvíli hrajte, až se naučíte expozici pomocí všech 3 zmíněných parametrů nastavovat.

 

Jakub Kokeš © 2017 | jakubkokes@gmail.com